Kalinový most

Kalina obecná, latinsky Viburnum opulus, je velký keř s bílými květy, který má své významné místo ve slovanské lidové kultuře. Je od ní odvozeno jedno ženské jméno, ale nemá, i pro svou jedovatost významnější místo v lidovém lečitelství. Předky však nezaujala pro své krásné rudé plody, které si svou barvu zachovávají i během zimy.

75798629-kalina-winter-covered-with-inam

Její skutečný význam je slyšet již ve jméně tohoto keře, který roste na vlhkých – tedy kalných, místech, jak ukazuje jedna česká lidová píseň:

Proč, kalino, v strouze stojíš,
proč, kalino, v strouze stojíš,
zdalipak se sucha bojíš?

Já se sucha nic nebojím,
já se sucha nic nebojím,
kde jsem vzrostla, tam já stojím.

Vlhá místa jako bažiny a močály představují svět odlišný od lidského náležející démonům a duchům mrtvých. Pak je nasnadě proč se to v ruských bylinách jen hemží kalinovými mosty a kalinovým je tam nazýván každý dobrý most. Samozřejmě vzhledem k tomu že je kalina keř, nikoliv strom se dřevem vhodným na stavěním mostů, jednalo se původně nejspíše o jakési hatě.

Motiv takového mostu jako cesty do jiného světa se plně rozvíjí ve východoslovanské pohádce O boji na kalinovém mostě, která vypráví o třech nevlastních bratrech, kteří byli počati když carevna, kuchařka a kráva ochutnaly kouzelnou rybu.1 Všichni bratři se společně vydávají porazit zmeje-draky, kteří se dostávají do světa lidí přes čistý Kalinový most vedoucí přes řeku Smorodinu.2 S hrozivými draky3 bojuje pouze nejmladší Ivan Bykovič a tím může pohádka končit. Někdy ještě následuje výpad na nepřátelské území kde dračice pláčí nad tím že Bykovič udělal z jejich dětí sirotky a plánují se lidstvu pomstít.

rer
Nikolaj Rerich, Vítězství

Zajímavé jsou však ještě verze kde Bykovič v zemi draků neuspěje a utíká, zatímco bratři jsou zpravidla sežráni. Skrývá se v kovárně božích kovářů Kuzmy a Demjana,4 kteří v některých pověstech bojují s drakem samostatně, která je kamenná a má železné dveře. Kováři tvrdí že dveře nejdou otevřít a navrhují tak drakovi aby se jimi prolízal a že mu poté vloží oběť na jazyk. Když nestvůra na jejich lest přistoupí uchopí jej Kuzma a Demjan rožžhavenými kleštěmi za jazyk, zapřáhnou do pluhu a oborají Kyjev či celý svět. Nakonec povolí zmejovi odpočinek a napití se z moře, přičemž drak pukne a z jeho těla vylezou hadi, žáby, mouchy a jiná „havěť“.

Obkroužení světa objevující se v závěru tohoto příběhu má obrovský kosmologický význam, je dokončením stvoření Vesmíru a oddělením lidského a nelidského, při kterém se z pustiny – nezemě, stává kulturní krajina – země.

1 Kuchařka může být nahrazena služkou či dvorní dámou, kráva kobylou, fenou či jiným domácím zvířetem, v jedné verzi i prostou dívkou. Nejčastější verze kdy je matkou nejmladšího hrdinu krávy snad může navazovat na hromovládce jako potomka nebeské krávy – bohyně země a nebeského býka – boha nebes. Hrdina v jedné verzi má též železnou palici – typickou zbraň hromovládce, a postroj z lýčí – snad může existovat nějaká souvislost s lýčenými střevíci českých knížat.

2 Smorodina „Páchnoucí“ je někdy popisována jako ohnivá řeka, nejspíše představuje řeku mrtvých oddělují svět smrtelníků od světa jiného.

Draci nesou v některých verzích zajímavé nebeské znaky, mají čelo ozdobené zlatý měsícem, hvězdy na slabinách či zlatou hřívu a samozřejmě několik hlav.

4 Svatí Kosma a Damián, patroni lékařů, někdy splývající do jedné postavy pod jménem Kuzmodemjan.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s