Marja Morevna

Marja Morevna neboli Smrt Kostěje nesmrtelného je jedna z nejznámějších ruských pohádek, klasický příběh o cestě hrdiny který aby získal svou lásku musí porazit nelidské monstrum. Téměř stejná pohádka je však známa i u nás, jmenuje se O Měsíčníku, Slunečníku a Větrníku zpracovaný Boženou Němcovou, v kterém však není věznitelem hrdinovy nevěsty Kostěj ale ohnivý král. Dnes tento příběh známe především z filmového zpracování Princ a Večernice z roku 1978.1

Příběh Marji Morevny převyprávím podle knihy Peříčko Finista, jasného sokola z roku 1985 doprovázené ilustracemi Ivana Bilibina. Přestože převyprávění v této publikaci nebudou vynikat autenticitou tak ilustrace jsou opravdu skvostné a doporučuji si ji koupit, dá se koupit za směšnou částku kolem čtyřiceti korun.

V jednom carství, dalekém carství žil carevič Ivan se svými třemi sestrami. Jeho umírající rodiče mu přikázali provdat své sestry za prvního ženicha který o ně požádá. Těmi se stanou sokol, orel a havran měnící se ve švarné mládence kteří si je odnesli do svých carství. Ivan si však po svých sestrách stýská a tak se vydá se do světa kde dorazí na pole mrtvých mužů. Všechny pobila Marja Morevna, krásná královna a válečnice, které se Ivan zalíbil a tak si jej tedy u sebe nechala. Po čase se zas vypravila do války a Ivanovi nakázala že do jedné jediné komory v paláci nesmí nahlednout. Jak už se tak stává tak carevič svou ženu neuposlechl a nalezl uvězněného Kostěje, kterého nevědomky osvobodil. Ten jako vichr vyletěl oknem, uchvátil Marevnu a odnesl do svého sídla.

Zoufalý Ivan se vydal Marju osvobodit a po cestě se setkal se svými švagry. Nakonec Marju nalézá, ale Kostěj má tak rychlého koně že královnu vždy získá zpět. Na radu svých švagrů se tedy Ivan vydává získat koně ještě rychlejšího a toho nalézá u baby Jagy a lstí jej získává. Poté už nemá problém Marju osvobodit a Kostěje zabít.

Motivy a významy

Marja Morevna se jako každá dobrá pohádka svou poetickou silou každému výkladu vzpírá, ale její bohatost a podivuhodnost zase k zkoumání svádí.

Nejvýraznější postavou je sama eponymní Marja, královna a válečnice, která v české verzi navíc vládne kouzelným mečem. Svou válečnickou povahou Marja připomíná poljanice z ruských bylin. V nich se také objevuje motiv, známý z české verze, manželství po poražení hrdinou v boji. Před svým únosem se chová naprosto dominantně a při své válečné výpravě svěřuje Ivanovi své hospodářství.2 Stejně jako ve francouzské pohádce Modrovous se zde poté objevuje motiv zakázané komnaty, která obsahuje temné tajemství. Po svém únosu však své specifické rysy Marja ztrácí a stává se typickou „dámou v nesnázích“.

Tyto zvláštní rysy samozřejmě svádí k tomu chápat Marju Morevnu jako přežívající obraz nějaké slovanské bohyně. Jméno Marja nemusí být nutně pouze ruskou verzí hebrejského jména Maria, respektive Mirjam, ale může také odkazovat praindoevropské *mer a praslovanské *merti úzce související se smrtí. Přízvisko Morevna by zase mohlo souviset s ruským море „moře“, které taky ve slovanském tradici souvisí se smrtí, protože podsvětí leží za mořem či v jeho hlubinách. Snad je tedy Marja vzpomínkou na bohyni svázanou s podsvětím a válkou, nikoliv však typu vládkyně mrtvých jako je severská Helja, ale spíše blízkou bohyni úsvitu související jak s vodou tak s ohněm.

Otázkou je také jestli do tohoto příběhu patří Kostěj. Ten totiž má v pohádkách Kostěj Nesmrtelný a Žabka carevna svojí smrtelnost ukrytou mimo své tělo a hrdina musí složitě vyzvědět jak jej zahubit. V Marje Morevně však Kostějovi hlavu rozbije kůň a Ivan jej dobije kyjem.

Zajímavé je v tomto ohledu česká verze. Tam je Kostěj nahrazen ohnivým králem, který se do princezny také zamiloval, ale jelikož ta porazila jeho vojsko byl jí zajat. Myslím tedy že postava Kostěje byla přidána do příběhu později a na jeho místě stála nějaká podsvětní postava, neúspěšný nápadník mocné královny Marji.

Odkazy

Marja Morevna má samozřejmě řadu zpracování, stejně jako její český protějšek, rád bych však připomenul především román americké spisovatelky Catherynne M. Valente Nesmrtelný příběh. Ten je vyprávěn z pohledu Marji, mladé dívky v porevolučním Petrohradu, kterou si Kostěj odnáší na rajský ostrov Bujan. Je to příběh nezvykle poetický a tragický, ve velké míře měnící původní role, ale především je to nejlepší román co jsem za posledních pět let četl.

Recenze na Nesmrtelný příběh

https://kultura.zpravy.idnes.cz/nesmrtelny-pribeh-03s-/literatura.aspx?c=A140224_115021_literatura_ts

Česká verze pohádky od Boženy Němcové

https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/77/14/o_slunecniku_mesicniku_a_vetrniku.pdf

Článek na tradicionalistko-nacionalistickém webu o Princi a Večernici, přesto zajímavý

https://slavonie.wordpress.com/2013/11/01/princ-a-vecernice-restaurace-zlateho-veku/

1Princ a Večernice se od své předlohy liší především tím že princezna válečnice je nahrazena Večernicí a tím že hlavní antagonista – Mrakomor, je pouhou zkouškou hrdinových švagrů, nikoliv reálnou hrozbou.

2V české verzi je princezna dominantní o poznání méně a odjíždí z důvodů které nechce vyjevit.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s