Ženy v ruských bylinách

Čerstvě vydaná práce Svjatogor : Smrt a iniciace staroruského bohatýra od Jiřího Dyndy mě přivedla k zajímavému tématu a to je místo ženy v ruských bylinách, tedy epických lidových vyprávěních sesbíraných v 19. století v severním Rusku1 s archaickými kořeny. Důležité je že byliny byly chápány jako pravdivé vyprávění o věcech minulých, ve shodě s pověstmi, ale na na rozdíl od pohádek.

A v těchto starobylých písních se někdy objevuje podivuhodný obraz ženského světa. Ruská lidová společnost byla silně patriarchální, ale zároveň se v ní objevují prvky zcela jiného světa, jehož typickým zosobněním jsou rusalky, toulající se po lesích s rozpuštěnými vlasy2 během lovu mládenců, které nakonec usmrtí. Samozřejmě je otázkou zda je tato představa odkazem na historickou realitu, mocná ženská božstva nebo snad plodem strachu před nezávislými ženami.

Ideální žena

26
Zabava Putatična, Dobryňa Nikitič a Zmej Gorynič

Ideální žena v bylinách je ctnostná a věrná manželka, často do příběhu vstupující jako „dáma v nesnázích“. Tak je například princezna Zabava Putatična zachráněna před drakem Goryničem bohatýrem Dobryňou Nikitičem nebo je kněžna Apraksia, manželka knížete Vladimíra, zachráňována před tím aby byla znásilněna nebo ohrožena zpupným uzurpátorem. Zajímavé užití tohoto motivu však lze nalézt v pohádce o Marje Morevně, která je zároveň dámou v nesnázích, ale také královnou válečnicí která když vyráží do boje nechává království spravovat „chrabrého“ Ivana.

K „ideálním ženám“ lze také počítat také matky, případně sestry, bohatýrů které jim dávají různé zápovědi, které však hrdinové ke své škodě zpravidla poruší. Obzvláště dobrý vztah k matce má Volch Vseslajevič, jehož matka iniciovala do vojenského stavu, a Mikula Seljanovič, jehož miluje Matka vlhká země, tedy nejspíše lidová dědička Mokoš. Naopak Svjatogor je od Vlhké země odloučen a nesmí na ní kvůli své tíze stát.

Poljanice

sergey_solomko_005
Poljanice Nastasja

Byliny však znají také ženy-válečnice, jakési ruské amazonky či valkýry, zvané poljanice,3někdy ztotožňované s obryněmi. Krásný je především příběh o princezně Nastasje:

Kníže Vladimír Jasné Slunce poslal svého družiníka Dunaje Ivanoviče do Litvy4 odkud mu měl přivést mladší dceru místního knížete, Apraksii. Ten na tamějším dvoře stráví tři roky a sblíží se se starší dcerou knížete, Nastasjou. Ač litevský panovník bere žádost o ruku Apraksie jako urážku díky bohatýrské autoritě Dunaje je nakonec zaslíbena Vladimírovi. Na zpáteční cestě je však hrdina napaden obrovitým tatarským bohatýrem který řve jak divé zvíře a syčí jako had. Porazí jej, ušetří jeho život a nakonec zjistí že je to převlečená Nastasja a v Kyjevě tak proběhne dvojitá svatba.

Dosud šťastný příběh však naruší Dunajovo chvástání na hostině,5 po kterém Nastasja poukáže na to že ve střelbě z luku je lepší než on. Nastává tak střelecký souboj při kterém bohatýr prohraje a vystaven výsměchu v hněvu zamíří luk na hruď své ženy. Ta jej prosí aby ji ušetřil a oznamuje že čeká jeho dítě se „stříbrnými koleny“ a „zlatými lokty“ a nabízí že podstoupí tři tresty. Prvním je bičování nahého těla důtkami namočenými v horké smole, druhým vláčení koněm k němuž bude přivázanána svými vlasy a posledním zakopání po pás do země a mlácení holí. Ponížený Dunaj však Nastasju přesto zabije, zjistí že skutečně pod srdcem nosila dítě a žalem spachá sebevraždu.6 Z vytékající krve milenců vznikla řeka Dunaj a Nastasja.7

S poljanicí v podobě obryně se také potkal Dobryňa Nikitič po tom co porazil draka Goryniče. Pokusil se jí třikrát roztříštit hlavu palicí, ale ta si ho jen strčila do kapsy a pustila ho až když jí slíbil že si ji vezme za ženu.8 Málem je také zabit Latyngorkou, jinou poljanicí, před kterou jej zachrání Ilja Muromec, ale Dobryňa kvůli této potupě páchá sebevraždu.

Ilja Muromec, největší z bohatýrů, se s bojovnicemi, potkává i při jiných příležitostech. Je zmiňována již v zápovědi kterou vyřkli pocestní co jej uzdravili z které se skoro zdá že válečnice byly něco skoro stejně běžného jako jejich mužské protějšky:

Bij se, soupeř s každým bohatýrem

a s každou poljanicí udatnou;

avšak chraň se toho zápasit se Svjatogorem-bohatýrem(…)

Sudbu však Ilja porušil, jak je dobrým zvykem dobrých písní, podobně jako u irských zápovědí zvaných geis, ale boj se Svjatogorem nekončí tragicky. Stejně jako v případě setkání Dobryňi a poljanice třikrát udeřil a poté byl obřím stvořením vložen do kapsy, rozdílem je že v tomto případě nenásledovala svatba.9 V některých bylinách o Svjatogorovi potkává dvojice bohatýrů také jednu konkrétní poljanici, která si má vzít toho kdo ji porazí, Ilja ji však zabije a ukáže se že údajný výsledek boje byl spíše vtipnou slovní hříčkou, vítězný bohatýr z těla mrtvé totiž získává její zlatý prsten.

S poljanicemi lze také spojit české dívky zmiňované Kosmou, které „jako Amazonky usilovaly o vojenské zbraně, volily si vůdkyně a vojensky složily stejným způsobem jako mladí mužové a po mužsku si hleděly lovu v lesích.“. Tento příběh však končí šťastně a tak zůstává otázkou jestli jsou oba motivy stejného původu a významu.

Čarodějka a nevěrnice

9ce5dded5948c248374ba172b63d08a8
Baba Jaga

Archetyp čarodějky je v ruském folklóru zosobněn především v postavě Baby Jagy, ta však náleží do pohádek, nikoliv do bylin.

S čarodějnictvím je spojována nevěra, příkladem je Marinka, jejíž jméno se v ruštině stalo obecným označením pro svůdnou a zlou kouzelnici. Za tou se opět vydal Dobryňa Nikitič a znovu to skončilo nešťastně. Zabil totiž jejího manžela, či jí jinak urazil, a paradoxně odmítl její nabídku k sňatku a Marinka ho tedy proměnila v tura. Vysvobodilo jej až když byla magicky poražena jeho matkou a či sestrou, poté následuje svatba, ale nakonec Dobryňa Marinku zabíjí. Motiv toho jak bohatýr zabíjí svou ženu, často takovou kterou si vzal poté co zavraždil jejího manžela, je v bylinách poměrně častý.

K čarodějkám lze připojit i „bábu“ Zlatogorku (také Latyngorka nebo Sěmigorka) kterou Ilja potkává za modrým mořem u kamene Latyr10 Hrdina s ní zplodil syna Sokolníka a následně ji opustil, což může odkazovat na matrilineární společnost. Syn, který roste bohatýrsky rychle se již v sedmi letech vydává napadnout Kyjev a jediný kdo se mu postaví je Ilja, který jej porazí. Ušetří ho a když zjistí že se jedná o jeho syna propije s ním tři dny a tři noci. Sokolník však nakonec odejde zpět za matkou, kterou z nejasného důvodu zabije, a také se znovu postaví svému otci, avšak znovu neúspěšně a tak zahyne jediný potomek největšího z ruských bohatýrů.

1 Konkrétně především na březích Bílého moře. Ze stejných důvodů, tedy izolovanosti a zároveň potřeby vymezení se vůči sousednímu etniku, se zachovaly zpěvy finského eposu Kalevala v blízké Karélii.

2 Prostovlasost je symbolicky spojena s nahotou a svobodou.

3 Poljanica či poljenice je ženským tvarem slova poljanin „ten, jenž jezdí v poli“, což je pravděpodobně původní označení hrdiny předtím než bylo nahrazeno turkickým bohatýr.

4 Litva v tomto případě neznamená reálnou zemi, ale zastupuje prostě „cizinu“.

5 Chvástání bohatýra zpravidla v bylinách končí tragickou událostí.

6 Sebevražda je tradiční smrtí bohatýrů.

7 Řeka Nastastja na rozdíl od Dunaje ovšem neexistuje.

8 Jan Hanuš Máchal, O bohatýrském epose slovanském, 1894. Máchal přirovnává poljanice k Brunhildě, jihoslovanským obryním zvaným dšidovky a emegenám z Nartského eposu. Nakonec je považuje za motiv převzatý z Kavkazu.

9 Může se to zdát jako poněkud odvážné, ale Jiří Dynda v této epizodě příběhu Ilji a Svjatogora a především v epizodě Svjatogorovy smrti hledá homoerotický kontext související s iniciacemi v rámci indoevropských válečnických bratrstev.

10 Místo kde jí potkává je očividně Jinosvětem, Latyr je mocný kámen z ruského folklóru často umísťovaný na ostrov Bujan, další formu Jinosvěta.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s