Belladona jako Velká Bohyně

Beladono, dobrá paní

nesbírám tě na bláznění,

sbírám tě na milování;

ne na slabomyslnost,

ale na milost

rumunské zaklínadlo

Rulík zlomocný patří k nejvýznamějším bylinám v evropské čarodějnické a lidové tradici. Ač její český název jí přisuzuje mužský rod tak její název mezinárodní, Belladona, odráží její ženskou povahu. I jí blízké jedovaté a psychoaktivní rostliny mají ve světě ženské názvy, jedná se o pokřín (Mandragora) a durman (Datura). Na základě studie Kult beladony v Rumunsku historika náboženství Mircei Eliadeho1 nastíním názor že Belladona je rostlinnou manifestací Velké Bohyně. V každém případě však není rulík, ani jí příbuzné byliny, vhodnou rostlinou k experimentování. Je to prudce jedovatá, neochočená a divoká rostlina jako sama Matka všehomíra.2

Jména

belladonna_goddess_by_schwalbenschrei-d8tpxmp

Latinsky je tato bylina nazývána Atropa belladona, rodové jméno je odvozeno od bohyně Atropos, 3jedné z Moir, řeckých sudiček, která přestřihuje nit života. Druhové jméno belladona znamená italsky „krásná paní“, což souvisí s faktem že nakapána do očí zvětšuje zorničky a byla tak užívána jako kosmetický prostředek. České slovo rulík znamená vrkoč, tedy silný pramen vlasů či chlupů. V antice se pro něj nejdříve užíval název mandragoras, tak se totiž objevuje v Theofrastově Historia Plantarum z přelomu 4. a 3. století př. n . l., až později se tento název užíval pro rostlinu kterou známe jako mandragoru dnes.

Lidové názvy srovnávají rulík především s třešněmi, višněmi, jahodami a blízce příbuzným lilkem. Přívlastky užité v těchto názvech zase prozrazují magickou, temnou a psychoaktivní povahu této rostliny, mezi nejčastější patří: vlčí, psí, bláznivá, černá, čertova nebo hadí. Jiné názvy snad můžou souviset s úctou této mocné bylině vzdávané: krasavice, zlatá kráska, velká paní, královna bylin. Zdá se že v základu jsou lidová pojmenování v Evropě velmi podobná, vycházel jsem z názvů v češtině, angličtině a rumunštině.

Beladona vědecky

383px-Illustration_Atropa_bella-donna0

Rulík patří do čeledi lilkovité, která obsahuje celou řadu zajímavých rostlin. Velká část z nich, především původně americké druhy, je jedlá a k takovým se řadí například brambory, paprika, rajčata nebo lilek. Jiné jsou výrazně psychoaktivní a kromě amerického tabáku a durmanu k nim patří typicky čarodějnické rostliny jako blín, mandragora, lilek potměchuť a právě rulík. Jeho původním místem rozšíření je Evropa, západní Asie a severní Afrika. Je to vytrvalá statná bylina vysoká až metr a půl s tmavofialovými květy a poté černými bobulemi. Chuť bobulí, které dozrávají v srpnu a září, je nejprve sladká, po chvíli odporně hořká. Roste především na vlhkých pasekách a okrajích lesů.

Rulík je prudce jedový, odhadem je zodpovědný za polovinu rostlinných otrav v Česku. Už deset bobulí může zabít dospělého člověka. Důvodem jsou obsažené alkaloidy atropin, hyoscyamin a skopolamin, které v dostatečných dávkách způsobují paralýzu dýchací soustavy. Co se psychoaktivnosti týče fungují jako delirogeny, někdy také nazývané „pravé halucinogeny“. Vede k poruše vědomí, touze po pohybu a halucinacím o létání, točení a ježděním doprovázenými zrakovými, sluchovými i čichovými vjemy. Rulík tradičně sloužil jako prostředek proti bolesti, křečím svalstva, zánětům, menstruačním potížím, alergickým reakcím a kinetóze.4 Užíval se však také jako také jako jed na šípy, oblíbeným travičským prostředkem byl hlavně ve starém Římě. Pomocí něj údajně zemřeli císařové Augustus a Claudius. Stále je také užíván v konvenční medicíně i homeopatii.

Beladona jako Bohyně

Medea-Sandys
Frederick Sandys, Médeia, 1868

V rumunském lidové prostředí je s beladonou spojen široký okruh představ, jinde spojených především s mandragorou. Nelze v něm však nalézt víru podle které roste ze semene oběšence,5 ani není znám rituál jejího sběru pomocí černého psa, jinak rozšířený v celé Eurasii. Rostlina je spojena především se sexualitou a plodností, zajišťuje lásku i manželství. Druhotně však také přináší bohatství a zdraví.

Se sběrem beladony je spojen zajímavý rituál, před kterým je nutno vykonat řadu ochraných opatření. První zahrnuje očistu prostřednictvím pohlavní zdrženlivosti, čistoty těla, mlčelivosi a dalších metod. Druhý se týká osamělosti a tajemnosti celé akce. Sběr musí probíhat daleko od lidských příbytků, tam kam nedolehne kohoutí kokrhání ani psí štěkot, sběrač nesmí cestou nikoho potkat ani o jeho záměru nikdo vědět. Samotný rituál má výraznou sexuální symboliku. Dívky sbírají rostlinu nahé,6 hladí se, líbají a napodobují sexuální akt. Sběr probíhá zpravidla za úplňku a doprovází jej řada dalších ochranných opatření, včetně obětování rostlině aby její moc byla zachována. Beladona se však nemusí užívat pouze ke konání dobra, ale může též způsobit zlo. To se může stát buď po vůli sběrače nebo tak že se moc byliny obrátí proti němu když nedodží všechna opatření nebo se chová k rostlině neuctivě.

Už lidové názvy napovídají že beladona byla chápána jako Bohyně a byla jí vzdávána zasloužená úcta. Tomu odpovídá i důraz na její sexuální a plodností funkci nebo sběr za úplňku.

Nejslavnější je však užití rulíku jako součásti čarodějnické masti, kterou se měli ženy natírat aby mohli odletět na sabat. Kromě této byliny se mezi ingredienci porůznu uvádí mák setý,7 bolehlav, oměj a blín. Tato mast nejspíše působila stavy snění nebo mimotělní zkušenosti, které ovlivnili představu sabatu. Do těla se třela do slabin či do pochvy, do té snad násadou od koštěte, což může být původem představy o čarodějnici letící na koštěti. Ženské postavy vedoucí sabat jsou typickými středověkými formami Velké Bohyně jako Diana, Aradia, Herodiada nebo Holda. Blízce příbuzný durman užívali jako jed thugové, indická sekta uctívačů Kálí.

Nelze zapomenout na negativní aspekty Bohyně, beladona je femme fatale, čarodějnice a travička. Není jen Matkou která dává, ale i svou odvrácenou stranou, Médeiou zabíjející své děti a Kirké očarovávající muže.

Já tě trhám

proč tě trhám?

Z nenávisti, ne z milosti

ani z pouhé marnivosti.

Kdo si zavdá

utrhne tě,

ten zezadu

uhlídá tě,

zpředu ne.

rumunské zaklínadlo

1 Studii lze nalézt v knize Od Zalmoxida k Čingischánovi: Srovnávací studie o náboženstvích a folkloru Dácie a východní Evropy vydané nakladelstvím Argo v roce 1997

2 Jim DeKorne ve své knize Psychotropní šamanismus zastává názor že typické psychoaktivní rostliny užívané v evropském čarodějnictví, jako je například rulík, jsou narozdíl od drog užívaných v americkém šamanismu zcela nevhodné pro manipulaci s realitou a lze je užívat pouze extenzivně k vyvolání vytržení.

3 Její jméno zase znamená Neodvratná, je dcerou Ereba – Temnoty a Nyx – Noci, případně Dia a Themis – božského zákona. Jejím římským protějškem je římská Morta a do jisté míry snad severská Skuld.

4 Stavy jako závrať nebo mořská nemoc

5 Což je motiv vyskytující se v severní Evropě u mandragory, snad nějak související s Ódinem.

6 Případně pouze s rozpletenými copy, prostovlasost je také symbolickou formou nahoty

7 Opium údajně působí jako protijed vůči alkoloidům obsaženým v rulíků a příbuzných rostlinách

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s